Anotace:
Dysnatremie patří mezi časté a vážné komplikace u pacientů v neurointenzivní péči. Jejich rizikoZobrazit více »
spočívá v ovlivnění efektivní osmolality extracelulární tekutiny, která má vliv na množství vody
v intracelulární tekutině. U hyponatremie vzniká edém mozku na rozdíl od hypernatremie, kde dochází
k dehydrataci mozku. Hyponatremie se vyskytují častěji než hypernatremie, ale prognosticky
závažnější jsou hypernatremie, těžká hypernatremie (> 160 mmol/l) patří mezi nezávislé ukazatele
vzestupu mortality. Rizikovými faktory pro vznik dysnatremií v neurointenzivní péči jsou: 1. akutní
poškození mozku, 2. následek terapeutických postupů a 3. iatrogenní příčiny. Cílem neurointenzivní
péče je prevence vzniku hypo- a hypernatremií z iatrogenních příčin.
Dysnatremias are common and serious complications in neurocritical care. They pose a risk
mainly due to their eff ect on osmolality of extracellular fl uids that infl uences the amount
of water in intracellular fl uids. Hyponatremia is associated with a risk of brain edema, while
hypernatremia can cause brain dehydration. Hyponatremia occurs more frequently but hypernatremia
is associated with poorer prognosis, serum sodium above 160 mmol/l is an independent
risk factor for higher mortality. Risk factors for dysnatremias include: 1. brain damage,
2. therapeutic processes during neurocritical care, 3. iatrogenic conditions. One of the aims of
neurocritical care is to prevent iatrogenic hypo/hypernatremias.
Citace: ŠPATENKOVÁ, Věra a Pavel ŠKRABÁLEK. Protokol diagnostiky a léčby hyponatremie a hypernatremie v neurointenzivní péči. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie: časopis českých a slovenských neurologů a neurochirurgů. Brno: Ambit Media, 2015, 78(1), 34 - 37. ISSN 1210-7859.