Trendy v epidemiologii a léčbě akutních koronárních syndromů v České republice
Petr Toušek, David Horák, František Toušek, Richard Rokyta, Pavel Červinka, Michael Želízko, Michael Aschermann, Petr Janský, František Holm, Ladislav Pešl, Jiří Jarkovský, Petr Widimský
Anotace:
Úvod: Spektrum pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) se v důsledku postupného stárnutí obyvatelstva v průběhu posledních dvou desetiletí změnilo.Zobrazit více »
Cíl: Analyzovali jsme změny v epidemiologii a v léčebných strategiích ve dvou velkých registrech, které byly v letech 2005 a 2012 provedeny u přesně definovaných populací České republiky.
Metody a výsledky: Do registrů CZECH-1 a CZECH-2 byli zařazováni všichni po sobě jdoucí hospitalizovaní pacienti se vstupní diagnózou AKS v období jednoho nebo dvou měsíců. Registrů CZECH-1 a CZECH-2 se zúčastnilo 36, respektive 32 nemocnic. Do registru CZECH-1 bylo zařazeno celkem 1 921 pacientů a do registru CZECH-2 celkem 1 221 pacientů. Pacienti zařazení do registru CZECH-2 byli starší než pacienti v registru CZECH-1 (68 ± 12 vs. 66 ± 12 let; p < 0,001). Během hospitalizace nebyl AKS potvrzen u 30,5 % pacientů v registru CZECH-1 a 30,1 % (p > 0,05) pacientů v registru CZECH-2. Urgentní angiografie u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) byla provedena v 92 %, resp. 94 % případů (p > 0,05); z tohoto počtu byla v 87 %, resp. 89 % případů následně provedena primární PCI. Mezi registry neexistovaly žádné rozdíly v nemocniční mortalitě (4,2 vs. 4,4 %; p = 0,805) ani v mortalitě pacientů s konečnou diagnózou Q-infarktu myokardu (Q-IM) (10,3 vs. 10,7 %; p = 0,870) nebo non-Q infarktu myokardu (non-Q-IM) (4,7 vs. 3,8 %; p = 0,497). Odhadovaná incidence potvrzeného AKS a STEMI v reprezentativním populačním vzorku z obou registrů byla 3 248 a 661 případů/milion obyvatel/rok v registru CZECH-1 a 2 149 a 652 případů/milion obyvatel/rok v registru CZECH-2. Pokles incidence AKS byl téměř výhradně důsledkem statisticky významného poklesu incidence nestabilní anginy pectoris jako konečné diagnózy. Při propuštění byly pacientům s potvrzeným AKS v registrech CZECH-1, resp. CZECH-2 předepisovány následující léky: kyselina acetylsalicylová (95 vs. 94 %; p > 0,05), clopidogrel (60 vs. 76,4 %; p < 0,001), beta-blokátory (78 vs. 78 %; p > 0,05), inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin (50 vs. 78 %; p ≤ 0,001) a statiny (75 vs. 90 %; p < 0,001).
Závěr: Mezi roky 2005 a 2012 se v České republice zvýšil věk pacientů hospitalizovaných pro AKS. Invazivní reperfuzní strategie u pacientů se STEMI byla v obou registrech použita ve vysokém procentu případů. Celkový osud pacientů s potvrzeným AKS se mezi roky 2005 a 2012 nezměnil. Odhadovaná incidence AKS se snížila v důsledku poklesu počtu pacientů s nestabilní anginou pectoris.
Background: The clinical spectrum of acute coronary syndrome (ACS) has changed due to a progressively ageing population over the last two decades.
Aim: We analysed the changes in the epidemiological and treatment strategies between two large registries that were performed in 2005 and 2012 in well-defined populations of the Czech Republic.
Methods and results: The CZECH-1 and CZECH-2 registries enrolled all consecutive hospitalized patients with an initial diagnosis of ACS during a 1- or 2-month period, respectively. Thirty-six and 32 hospitals participated in the CZECH-1 and CZECH-2 registries, respectively. A total of 1 921 patients were enrolled in the CZECH-1 registry and 1 221 patients participated in the CZECH-2 registry. Patients enrolled in the CZECH-2 registry were older than those in CZECH-1 (68 ± 12 vs. 66 ± 12 years; p < 0.001). ACS was not confirmed during hospitalization in 30.5 and 30.1% (p > 0.05) of the patients in the CZECH-1 and CZECH-2 registries, respectively. Urgent angiography in patients with ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) was performed in 92 and 94% of the patients (p > 0.05), respectively; of these, 87 and 89% subsequently underwent primary PCI. There were no significant differences in in-hospital (4.2 vs. 4.4%, p = 0.805) or in the mortality of patients with a final diagnosis of Q-myocardial (10.3 vs. 10.7%; p = 0.870) or non-Q-myocardial infarction (4.7 vs. 3.8%; p = 0.497) between the two registries. The estimated incidence of confirmed ACS and STEMI in a representative population from both registries was 3 248 and 661 cases/million individuals/year in the CZECH-1 registry and 2 149 and 652 cases/million individuals/year in the CZECH-2 registry. The fall in ACS incidence was almost exclusively due to a significant decrease in the incidence of unstable angina as the final diagnosis. At discharge, the patients with confirmed ACS were administered the following medications: aspirin (95 vs. 94%; p > 0.05), clopidogrel (60 vs. 76.4%; p < 0.001), beta-blockers (78 vs. 78%; p > 0.05), angiotensin-converting enzyme (ACE) inhibitors (50 vs. 78%; p ≤ 0.001) and statins (75 vs. 90%; p < 0.001) in the CZECH-1 and CZECH-2 registries, respectively.
Conclusion: In the Czech Republic, the age of the patients hospitalized with ACS increased between 2005 and 2012. Invasive reperfusion strategy for patients with STEMI was very high in both registries. The overall outcome in patients with confirmed ACS did not change between 2005 and 2012. The estimated incidence of ACS decreased due to the fall in unstable angina pectoris.
Citace: TOUŠEK, Petr, David HORÁK, František TOUŠEK, et al. Trendy v epidemiologii a léčbě akutních koronárních syndromů v České republice: porovnání registrů CZECH-1 a CZECH 2. Cor et vasa: časopis České kardiologické společnosti. Praha: Medical Tribune CZ, 2014, 56(4), 383 - 388 (e 285-290). ISSN 0010-8650.