Expresionistické pojetí barvy u členů Osmy nebylo jen formálním experimentem. Schopenhauerův pesimismus a Nietzscheho myšlenky o vůli a přecenění hodnoty se promítaly do deformace lidské postavy, do šedých a hnědých tónů rozkladu. Barva získala symbolický význam – stala se nositelem emocionálního stavu, nikoli popisem reality.